Nikdo mi to nevymluví - yastí správa software je NEJ!

Jak už jsem tu několikrát psal, jsem KDEčkař. A mám rád KDE4. A novinky. A tudíž používám KDE4.3 beta 2. A právě tady (a nejen tady) úžasně uplatním yastí správu software. A taky yastí správu zdrojů. Setkávám se stále s názory, že software management je špatný, že by se měly přepracovat zdroje apod. Nesouhlasím.

V posledních několika měsících jsem testoval Mandrivalinux 2009.1, Ubuntu Jaunty, Fedoru 11. A o mém rychlém (nejpozději po třech týdnech) návratu k suse mluví dost faktorů a yast a jeho správa sw je jedním z nejdůležitějších.

Tak třeba ubuntu. Na jednom místě přidávat zdroj a na jiném repozitář (aniž bych se mohl přepnout z jednoho místa do druhého)??? Děkuji, nechci.

A ty jejich repozitáře. Stejně jako u Ubuntu nebo Fedory - název mi vůbec nic neříká. A já mám rád v tomhle pořádek. Komunitní repozitář X11, NVidia, Hry, Packman, Gnome... no dobře, uznávám, Packman se ostatním distrům mírně blíží. Ale jinak vím, co od repozitáře můžu čekat.

A proto se můžu rozhodnout. Rozhodnout, že když se například rozhodnu zaktualizovat se svoje KDE4, abych zjistil případné novinky a přitom nemít půl hodiny v tahu, můžu aktualizovat pouze repozitář KDE4. Nebo se chci podívat, jestli má moje KDEčko nějaký nový balíček - začnu filtrovat více. Filtr repozitář, podfiltr Souhrn instalace, nechám nezaškrtnuté tabu a všechny ostatní a nechám jen "neinstalovat" a pomocí kláves F7 + F8 odstraním z pohledu debug a devel balíčky. A v tom zbytku už se pefektně vyznám.

Nebo - když jsem psal blog o různých grafických prostředí, rozhodl jsem se některá i vyzkoušet (třeba E17). A co je nejjednoduší - adresa software.opensuse.org/search (případně aplikace webpin), najít nejnovější verzi, zkopírovat adresu repo, otevřít software management, přidat repo, vyplnit informace, potvrdit, potom pouze potvrdit klíč... a můžu instalovat. A opět přesně vím, co je to za repozitář a naklikat si k tomu třeba i doprovodný software.

A jako KDE4čkař jsou pro mě celkem nutností příznaky jako Tabu, Chráněno a další... KDE3 už v systému nechci, proto tabu má třeba kdebase3 a kdebase3-runtime. A už nikdy více Beagle. Ten je pro mě a pro systém tabu taky.

Zatím jsem nenašel moc konkrétních důvodů, proč je yast2 --install špatně. Ale našel jsem spoustu konkrétních důvodů, proč je toto pro mě to nejlepší co může být. A protože vím, že hodně users apeluje na opensuse, aby se toto přepracovalo, já se stavím na druhou stranu a prosím : Neměnit! Kdo se přidá?

Komentáře

lot odpověděl -

Souhlasím, rovněž jsem vyzkoušel řadu distribucí, a yastí správa software (od 11.0 - před tím byla neskutečně pomalá) mi vyhovovala asi nejvíce. Jediné co mi doopravdy hodně chybí je odstraňování sirotků. Spousta lidí sice říká, že těch pár MB na disku nemá význam - ale já celkem často zkuším nové programy a nedávno jsem v kubuntu sirotky odstraňoval - bylo jich skoro 3GB dat. Což už mávnutím ruky přejít nechci.

Ilfirin odpověděl -

Rozhodně není všechno špatně.

Všiml jsem si narážky na mojí kritiku rozestavění repositářů.
Právě proto že jsi KDEčkař, nepřijde ti v těch repech hrozný bordel?

Proč nemůže být KDE:_verze_:_stabilita_ (např KDE:4:Factory). Nebo rovnou KDE4. Proč je to rozděleneno do deseti (přeháním) jiných, jechž jména nemají žádný jednotný řád? Pak i když čék kouká do seznamu přidaných rep, říká si "bordel nad bordel"

Další výtka. Každé repo si dřív nebo později začne razit svojí verzi knihoven. Prostě je to potřeba. Pavol spravuje skvělý repositář games (vsuvka: A taky jsem moc rád, že sloučil repa strategie, akční apod. nyní stačí jedno) a věci jako SDL si z Factory backportovat prostě musel. Nicméně pokud si najdu nějakou aplikaci vyžadující přesnou verzi SDL (může se stát), díky přidanému repu games nedopadnu dobře.

Zkrátka čím více rep, tím větší pravděpodobnost tohoto konfliktu.

Chtěl jsem něco z repa multimedia:audio a těch konfliktů co jsem se pak dočkal. Ony aplikace v tom repu jsou samozřejmě přeloženy proti knihovnám z onoho repa, takže jste doslova vydírán upgradovat i to, co upgradovat nechcete. Jediná cesta ven je si balíček linknout a udělat další 1000 000 +1 distro.

Situace se lepší. Hodně rep se slučuje nad společný základ. A je to dobře, zatímco z vašeho článku cítím, jak kdyby to mělo být špatně a že je lepší toto rozmnělňování podporovat.

Proto se nepřidávám.

diamonds-notebook odpověděl -

Souhlasím, že s těmi závislostmi může být problém. A taky vím, že postoj k repozitářům KDE není v OpenSUSE úplně v pořádku - tím myslím ty změny.

Ale na druhou stranu - může se stát, že se rozhodnu vyzkoušet si právě KDE4 beta a zjistím, že mi vyhovovalo více to předešlé. Tak to krásně jednoduše downgraduji právě díky rozděleným repos.

Jsem určitě pro slučování, ale pouze podkategorií do jedné kategorie. A je tu i řekl bych výhoda vůči BFUs - nemusí řešit nějaké balíčky, které jim budou třeba instalovat serverové věci do systému - prostě ten repo, který je obsahuje, nemají v základu.

V tomhle mi přijde jako velká nevýhoda právě správa v ostatních distrech. Skupiny jsou jedna věc, ale třeba Dragon je dle mě neprávem zařazený v Audio (a zde bych očekával playlisty, skiny apod). A když se mi stane, jako třeba u Mandrivy, že se nepodařilo přeložit kdebase4-runtime v betě, můžu to zachránit jednoduchým downgradem na 4.2x release.

S pozdravem
Petr Malý

lot odpověděl -

Souhlasím, že v repozitářích je zmatek a oficiální repozitáře bych raději spíše spojoval než dělil. Na druhou stranu - díky build service a one click install jsou neoficiální repozitáře snadno nalezitelné a přidatelné. Najít pro opensuse repozitář s nějakým neobvyklým programem je imho mnohem jednodušší než u jiných distribucí.

diamonds-notebook odpověděl -

Souhlasím,

myslím, že tohle je právě to, co je na sobě závislé - my potřebujem one-click install a build service, protože máme rozdělené repozitáře a ostatní si nemůžou dovolit rozdělit repos, protože nemají one-click install apod.

Já chci mít nad dostupnými balíčky kontrolu a to mi právě současný stav umožní. A kromě toho jsem opravdu rád, že je vše vyjma packmana v download.opensuse.org/repositories. Zkoušel jsem najít repos pro mandrivu - a objevil jsem dva. A třeba mandvd jsem nebyl stavu instalovat a další. OpenSUSE, díky!

S pozdravem
Petr Malý

diamonds-notebook odpověděl -

No, to je pravda jen částěčně - nejsou to přímo repozitáře. Jsou to odkazy na různé webové stránky, kde je někdy info o adrese repo na úvodní stránce a někde je to spíš fórum (a tam jsem nikdy repos nenašel).

S pozdravem
Petr Malý

aksavaden odpověděl -

"No, to je pravda jen částěčně - nejsou to přímo repozitáře. Jsou to odkazy na různé webové stránky, kde je někdy info o adrese repo na úvodní stránce a někde je to spíš fórum (a tam jsem nikdy repos nenašel)."

Myslim ze vam jde jen o ten one-click. Jednou kliknu a mam to :)
Moc o tom nevite, drze se radeji komentaru o Suse to vam jde lip :) nic ve zlem, ale nejdriv neco zkuste delsi dobu nez par hodin a pak teprve napiste ze to neni dobré.
Ja jsem taky zkusil Suse prislo mi to pridani repozitaru supr, ale jak prislo na konflikty a zavislosti tak jsem v tom mel zmatek a rikal jsem si "zlata Mandriva" ale pritom si dokazu predstavit a verim tomu ze i Suse bych prisel na chut az bych si to vic vyzkousel a naucil se s tim pracovat :) to je myslim i vas pripad :)
Snad jsem vas neurazil nemam to v umyslu.

Dragoneti odpověděl -

V podstatě se všemi třemi předchozími příspěvky musím souhlasit.
- Yast2 je výborný nástroj. Je to jeden z hlavních důvodů, proč zvolit opensuse.
- Ty repozitáře, no ne že by to bylo tragický, ale trošku víc logiky a pořádku by taky neškodilo. Už se mi párkrát stalo, že jsem koukal jako zjara, kam se vlastně co přesunulo.
- A ano, možnost odstraňování sirotků by určitě byla fajn.

diamonds-notebook odpověděl -

No... to je řekl bych stejné, jako napsat X je špatně, protože commandline. Řekl bych, že je hodně uživatelů, co mají radši xkové podání linuxu :)

S pozdravem
Petr Malý